Bolest kloubů – co ji má na svědomí?

Netýká se to jen seniorů

Dlouhodobá i akutní bolest se může týkat v podstatě jakéhokoliv kloubu v lidském těle. Nejčastěji však postihuje kolena, kyčle a kotníky. A ačkoliv bolestivé klouby trápí především seniory, nevyhýbají se ani mladým lidem (potažmo dětem) – rizikovou skupinou jsou v tomto směru sportovci, speciálně pak ti tzv. rekreační. Jejich tělo totiž obvykle není navyklé na pohyb a výraznější zátěž může vést k rychlejšímu a rozsáhlejšímu poškození kloubů a chrupavek. Největší pohyblivost a odolnost kloubů, pevnost vazů, zkrátka pohybový aparát v tom nejlepším stavu má člověk mezi 25 a 30 lety. S přibývajícím věkem ztrácejí chrupavky svou přirozenou schopnost regenerace, vazy přicházejí o svou pružnost a pevnost a objevují se první známky opotřebení kloubů, které mohou vést i k omezení pohybu. Stav kloubů přitom ovlivňují i další faktory, ať už jde o ty, které neovlivníme (pohlaví, rodinná anamnéza, vrozené množství kolagenu apod.), nebo o ty, se kterými bychom měli při prvních známkách bolesti něco dělat (nedostatek správného pohybu, výrazná obezita, nevhodná a nevyvážená strava aj.). 



Není revma jako revma

Při občasné krátkodobé a snesitelné bolesti kloubů je vhodné použít léčivé masti nebo gely, které záněty a jejich bolestivé projevy zmírní či úplně odstraní. Pokud se ovšem bolesti často opakují nebo přetrvávají déle (obvykle více než týden) a nejste si přitom vědomi žádného úrazu či jiného chování, které by bolest mohlo způsobit, je na čase vyhledat lékařskou pomoc, neboť půjde pravděpodobně o jedno z kloubních onemocnění

Nemoci kloubů (a ostatních částí pohybového aparátu) obvykle označujeme jako revma. Jde přitom o souhrnné označení pro celou řadu onemocnění, která můžeme rozdělit do tří základních skupin

  1. zánětlivá revmatická onemocnění – sem patří revmatoidní artritida, ale třeba i revmatická horečka (ta zasahuje především srdce) či Bechtěrevova nemoc (o níž ještě bude řeč)

  2. degenerativní revmatická onemocnění – souvisejí s věkem a postupným opotřebováním pohybového aparátu, typickým příkladem je artróza

  3. revmatismus měkkých tkání – týká se dalších částí pohybového aparátu, jako jsou šlachy, vazy či svaly

A právě do prvních dvou skupin patří i nejčastější nemoci, které naše klouby postihují.


Artróza

Artrózou trpí každý osmý člověk, a to ve věku nad 70 let. Výjimečné ale nejsou ani případy mladších pacientů (kolem 40 let), rizikovější jsou přitom lidé s nadváhou, sportovci a těžce pracující. Ve většině případů zasahuje tzv. nosné klouby, tedy kolena a kyčle, nemoc ovšem může zasáhnout i klouby ramen či prstů rukou. Klouby jsou postupem času méně pohyblivé, otékají a vytváří se v nich voda. Bolesti a ztuhlost se objevuje v začátcích nemoci především ráno a po nezvyklé zátěži. Klouby jsou také citlivější (například na změny počasí), při pokročilejší artróze (4. nejvyšší stupeň nemoci) se pak bolesti objevují i v klidu a během noci. 

K artróze dochází vlivem dlouhodobého zatěžování a přetěžování kloubůchrupavka, která chrání kost a kloub, a především tlumí veškeré nárazy, se nadměrně opotřebovává a ztrácí svou hladkost, pevnost a především se ztenčuje. Klouby se tak o sebe třou a odírají, kvůli čemuž nedokážou správně pracovat. Dochází také ke vzniku takzvaných nárůstků, tedy nové kostní tkáně, která vyrůstá na okrajích kloubů. Tato tkáň pak dráždí a poškozuje kloubní pouzdro a opět vede k otokům a bolestem kloubů. 



Jednou z nejlepších cest, jak se s artrózou vypořádat (ale i jak jí předcházet) je omezení pohybu. Nikoliv však úplné. Fyzická námaha by měla být přiměřeně náročná a pravidelná, aby nedocházelo k nerovnoměrnému přetěžování kloubů. V případě nadváhy je také vhodné snížení hmotnosti. Při řízené léčbě jsou pak zařazeny protahovací cviky, elektroterapie (kterou mohou pacienti díky dostupnosti a snadné ovladatelnosti vhodně zvoleného elektrostimulátoru podstupovat i v pohodlí domova), masáže a zábaly. V případě pokročilejšího stádia nemoci jsou pak nasazeny léky potlačující příznaky.


TIP: Potýkají se vaši blízcí s omezenou pohyblivostí vlivem kloubního onemocnění? Usnadněte jim pohyb vhodnými pomůckami.


Osteoporóza

Netýká se přímo kloubů, nicméně patří mezi jedny z nejčastějších nemocí pohybového ústrojí. Jedná se o řídnutí kostí, tedy přesněji kostní tkáně. V té se objevují póry, které se postupně rozšiřují a zároveň v tkáni ubývá vápník a potřebné minerály. Kosti jsou tak křehčí a slabší, a o to náchylnější ke zlomeninám a dalším poškozením. 

Tento „tichý zloděj kostí“, jak se nemoci pro její nenápadný nástup přezdívá, se objevuje u lidí starších 50 let, postihuje přitom častěji ženy. Rizikovou skupinou jsou pak především lidé se špatnými návyky (kouření, častá konzumace alkoholu), dále pak jedinci s nízkou hladinou vitamínu D či s příliš nízkou tělesnou hmotností. Svou roli hraje také dědičnost a jiná chronická onemocnění. 

Osteoporóza se projevuje výraznými bolestmi zad a končetin (nejen tedy v okolí kloubů). V pokročilejším stádiu nemoci pak dochází ke zmíněné zvýšené lámavosti kostí (i drobný úraz může vést ke zlomenině), snižování tělesné výšky, zakulacení zad (a vzniku hrbu) či omezení pohyblivosti hrudníku a páteře. 

Nezbytné je doplnění chybějících minerálů, vitamínů a vápníku – léčba tak spočívá především v užívání léků a doplňků stravy a úpravě životosprávy (vyváženější jídelníček, přiměřený a vhodný pohyb).

 


Bechtěrevova nemoc

Oproti osteoporóze, která postihuje především ženy se tato nemoc objevuje až třikrát častěji u mužů, a to překvapivě už mezi 15 a 40 lety. Při tomto chronickém onemocnění dochází ke kostnatění pružných tkání, a to obvykle v oblasti obratlů, kloubů ramen, kolem, kotníků a kyčlí. To vede k částečnému až úplnému omezení pohybu. Bechtěrevova nemoc, pojmenovaná podle ruského neurologa, se projevuje bolestmi, záněty a otoky páteře a velkých kloubů (kolen, ramen aj.), ztuhlostí páteře i kloubů a následně snížením pohyblivosti. Doplňujícími příznaky jsou také únava či zhoršené dýchání vlivem plicní fibrózy. 

Příčina, a tedy ani léčba nemoci nejsou stoprocentně známy. Vliv může mít dědičnost i autoimunitní reakce těla, přesný původ však není znám. Snahou je pak příznaky a změny způsobené nemocí zpomalit a v ideálním případě úplně zastavit (v opačném případě mohou být nemocní brzy upoutáni na invalidní vozík, případně ztrácí veškerou schopnost pohybu). Důležitou součástí léčby jsou tak pravidelná rehabilitační cvičení, která zahrnují nejen pohybové ústrojí, ale i dýchací orgány.  

 

Revmatoidní artritida

Onemocnění známé jako revma nezasahuje jen starší osoby, jak se někteří mylně domnívají. Objevuje se častěji u žen, a to mezi 25 a 50 lety, výjimkou však nejsou ani děti (a to už od 5 let). Zasahuje především klouby kolen, prstů a ruky, přičemž se projevuje ztuhlostí a bolestmi kloubů, otoky a změnou tvaru kloubů, ale i únavou, vyčerpáním, zvýšenou teplotou a zarudnutím pokožky v místě zánětlivého kloubu. 

Jde o postupné, a hlavně trvalé poškození chrupavky. Oproti artróze k němu ale dochází vlivem zánětu, a nikoliv přílišného opotřebení kloubů. Přesná příčina nemoci není známá, svou roli však může sehrát dědičnost, poruchy imunitního systému a nejrůznější metabolická onemocnění. Léčba tak není možná, lze jen zmírnit příznaky a vývoj nemoci zpomalit pomocí léků a fyzioterapie. 



Zabraňte bolesti kloubů včas

Ačkoliv se od sebe jednotlivá onemocnění liší, zdraví svých kloubů a celého pohybového aparátu můžete podpořit dodržením několika základních pravidel. Ta nejsou nijak složitá, ale mohou vám ušetřit i dlouhé roky nepříjemných bolestí

  • klouby je vhodné pravidelně a rovnoměrně procvičovat, a naopak se vyvarovat nárazovému, jednostrannému a příliš náročnému pohybu

  • pečlivě si vyberte vhodnou matraci, která umožní páteři i celému tělu správné rozložení 

  • snížením hladiny stresu a pravidelným odpočinkem se chráníte před autoimunitními onemocněními, která zasahují i vaše klouby

  • pokud trávíte většinu dne na nohou, volte vhodnou obuv, v případě dlouhého a častého sezení vybírejte židli (a další vybavení kanceláře či pracovního koutu) především s ohledem na svá záda a klouby

  • do svého jídelníčku zařaďte dostatek potravin obsahujících především vápník, vitamín D a K, fosfor a hořčík (případně se nebojte sáhnout po doplňcích stravy)

Kloubní onemocnění patří v současnosti mezi jedny z nejčastějších chorob – podle průzkumu trápí bolestivé klouby každého druhého seniora a ani mladí lidé (nebo dokonce děti) nejsou výjimkou. Naše klouby si tak zaslouží tu nejlepší péči, která ve většině případů kopíruje obecně zdravý životní styl